29. 3. 2010 Adam Bagar

Jednoznačně rozhodlo využívání šancí, má jasno Michal Gulaši

Byl vyhlášen nejlepším hráčem pražské Sparty, postaral se o jedinou trefu svého celku, přesto v něm zavládlo velké zklamání. Pro obránce Michala Gulašiho, ale i pro celou pražskou Spartu, sezóna 2009/2010 končí. „Měli jsme množství střel a dáme z toho jen jeden gól,“ tato slova jasně ukazují, kde byl onen zakopaný pes.

V ostravské ČEZ Areně byla v pondělním podvečeru k vidění obrovská bitva o všechno - sedmý duel čtvrtfinálového klání mezi Vítkovicemi a Spartou. Prim hráli opět oba gólmani, kteří předvedli několik famózních zákroků. Jakub Štěpánek jich měl na svém kontě dokonce 47. „Rozhodlo jednoznačně využívání šancí, měli jsme množství střel a dáme z toho jen jeden gól,“ kroutí hlavou a jedním dechem dodává: „Štěpánek držel Vítkovice jednoznačně nad vodou, připsal si sedmačtyřicet zákroků, takže klobouk dolů před ním,“ chválí Gulaši oprávněně vítkovickou gólmanskou jedničku.

MICHAL GULAŠI

Série byla velmi vyrovnaná, padalo velmi málo branek, obrany byly naprosto precizní, gólmani vynikající, a tak není se skutečně čemu divit, že velkou bitvu mezi Prahou a Ostravou nakonec rozhodl až poslední možný, sedmý, duel. „Byla to strašně moc vyrovnaná série. Oba týmy jednou na svém ledě zaváhaly. Stačí skutečně pár maličkostí, pár chyb, dostanete gól a pak se to v takových zápasech opravdu moc těžko dotahuje,“ říká se značnou hořkostí v hlase nejlepší hráč pondělního duelu na straně Sparty.

Právě třiadvacetiletý obránce byl jediným střelcem hostujícího týmu. Jak se vše vlastně odehrálo? „Za Štěpánkovou brankou jsem čistě obral o kotouč jednoho z domácích beků, vyjel jsem si před branku a u tyče dostal se štěstím puk za brankovou čáru,“ popisuje svou gólovou vložku. Ovšem Pražanům přesto zbyly jen oči pro pláč. Gulašiho trefa totiž znamenala pouze kosmetickou úpravu konečného výsledku. Další puk již hosté za záda skvělého Štěpánka dopravit nedokázali.

Série s Vítkovicemi byla pro Gulašiho velmi pikantní. V minulosti totiž, stejně jako kouč Miloš Holaň či obránce Radek Philipp, v klubu s rytířem Vítkem na prsou působil. „Je to pro mě určitě mnohem větší motivace, ale snažil jsem se to příliš nevnímat, bral jsem to jako každou jinou sérii,“ praví. Lehce se mu příliš nehovoří, zklamání je zcela patrné z každého jeho slova. „Pocity jsou určitě velmi špatné, říkali jsme si, že do toho půjdeme, že vyhrajeme, ale bohužel se to nepodařilo, takže převládá velké zklamání,“ zakončuje své hodnocení.

AKTUÁLNĚ NA HCSPARTA.CZ

Řepík: Chtěli jsme finále, ale cíl jsme nesplnili

Krejčík: Vždycky nám chyběl kousek

SPA - TRI 2:3p - Bronzová sezona skončila

Kouč juniorů Netík: Těší mě, jak kluci rostli