Příprava týmu je již v plném proudu a trenér Pavel Arnošt se svými ovečkami pracuje velmi tvrdě a poctivě. Kapitánské céčko přebírá po Robertu Sovíkovi jiný útočník, Stanislav Eis a téměř nový tým již vstupuje do herní části přípravy.

Frank Kučera

Od konce sezony již uteklo pár měsíců. Jak by jste ji s odstupem času zhodnotil?
Podle mě za sebou máme úspěšnou sezonu. Stále jsme se drželi na předních místech a nakonec jsme celou základní část vyhráli. Bohužel, play-off nakonec nedopadlo podle našich představ.

Proč myslíte, že se nepodařilo dát celému ročníku zlatou tečku?
V těch nejdůležitějších chvílích jsme udělali pár zbytečných chyb a nedávali jsme branky. Bez toho to nejde.

Na Spartě se opět buduje nový juniorský celek, jelikož mnoho hráčů přešlo mezi muže. Loňskou sezonu kromě Vás pamatují pouze tři hráči. Je tedy celkem logické, že hlavním pilířem mužstva by měl být hlavně tento kvartet, jehož jste členem. Měli jste s trenérem nějaký pohovor na toto téma?
Všichni jsme měli společný pohovor s panem Arnoštem, kde nám řekl, co očekává od každého hráče. Naším hlavním úkolem je, abychom pravidelně bodovali a drželi pozitivní náladu v kabině.

Vaše výkony mohou hrát celkem klíčovou roli...
My čtyři jsme si mezi sebou jasně řekli, jakého úspěchu chceme dosáhnout. Uděláme pro to všichni maximum.

Na druhou stranu. Zbyli jste čtyři, takže se vás netýká sbírání puků a další podobné záležitosti...
U nás se nerozděluje na mladší a starší hráče. Jsme jeden tým a podle toho se tak chováme. Vždy má určitá dvojice službu a je jedno, kdo v ní je mladší nebo starší. Na oba čeká vynášení koše, sbírání puků atd. Jenom pití na zápas dělají dva nejmladší. (úsměv)

Příprava je velmi tvrdá, přiznává Frank

Příprava je již v plném proudu. Jak náročný dril připravil trenér Arnošt, který je tvrdou přípravou známý?
Trénujeme hodně a tvrdě. Na ledě i na suchu trávíme hodně času. Nebojím se říct, že toto je nejtěžší příprava, kterou jsem zatím měl. Věřím, že se to projeví také v sezoně a posune nás dále. Bohužel v přátelských zápasech se nám zatím příliš nedaří.

Teprve teď na tým čeká hlavní porce přípravných zápasů. Přesto tým dostává určité obrysy. Jaký z něho máte pocit?
Zatím dobrý. Vyhráli jsme zatím jediné utkání ze čtyř, ale ono je to dáno tím, jak tvrdě trénujeme a přívalem nových hráčů. Potenciál tu určitě je a až se sehrajeme, můžeme být dobrý tým.

Mimo jiné na vás čeká turnaj ve švýcarském Klotenu. V základní skupině se utkáte s Zugem a slovenskou reprezentací do osmnácti let. Není to pro hokejistu lepší, když hraje proti neznámým celkům? Přeci jen to musí být určité zpestření, než nastupovat proti stejným týmům...
Já osobně už jsem si zvykl na to, že hrajeme často proti stejným týmům, takže mi to zase tolik nevadí. Na druhou stranu člověk zjistí, jak jsme na tom v porovnání se zahraničními celky. Může nám to jenom něco dát.

Všímáte si nějakých náznaků, kde by mohla být hlavní síla letošního mužstva?
Hlavní síla bude asi v útoku. Až se postupně všichni uzdravíme a dáme dohromady ty správné útoky, tak věřím, že nebudeme mít problém dávat góly.

Teď přejdeme k Vám. Jaké osobní cíle si pro tento ročník dáváte?
Rád bych si svými výkony řekl o místo někde v mužích. Každopádně na prvním místě je úspěch týmu. Chci dosáhnout co nejlepšího umístění.

Je něco, na co jste se v přípravě zaměřil? Nějaký prvek, který jste piloval?
Mým největším problémem je rychlost a výbušnost. Na tom jsem pracoval s osobním trenérem během letní přípravy. Nějaké výsledky se dostavily, ale stále na sobě musím pracovat.

Máte nějaké přání nebo vzkaz k fanouškům, kteří si juniorského celku začali více všímat?
Nejdříve bych rád poděkoval našemu juniorskému fanklubu, který se stará o atmosféru na našich zápasech už třetí sezonu. Doufám, že na nás bude chodit tolik lidí, jako chodilo ke konci loňské sezóny. Servis pro fanoušky sice nemá takovou úroveň, jako má při zápasech "A" týmu, ale můžeme nabídnout alespoň atraktivní hokej.