Před rozhovorem probíhal dlouhý meeting s hráči v kabině. O čem se hovořilo?
Mluvili jsme o posledních zápasech, rozdílech a přístupu v zápasech s Pardubicemi, Mladou Boleslaví a Chomutovem. V něm jsme samozřejmě nebyli vůbec spokojení se vstupem do první třetiny. Musíme jít naplno do každého střídání, ne až za stavu, kdy prohráváme 0:2.

Nechybí v týmu hráč, který by na sebe převzal zodpovědnost?
Jedna věc je odpovědnost jednotlivců a druhá odpovědnost celého týmu. A mou odpovědnost je dát hráčům rady, jak se s podobnými momenty vyrovnat.  Po dnešním meetingu se v kabině hodně vyčistil vzduch. Góly u nás dokáže dát hodně hráčů, na začátku sezony nám dost pomáhali i obránci. Nevím, zda by bylo fér naložit všechnu zodpovědnost na Vránu, Pecha… Klíč k úspěchu byl na začátku sezony týmový výkon, hráli jsme kompaktně, dobře dozadu, jako tým. Každý kouč by chtěl jednoho dominantního hráče, týmu to pomůže. Ale abych byl upřímný, právě teď žádného takového hráče, který by měl zájem přijít do Sparty, nevidím. Naštěstí si už dnes nemusíme půjčovat hráče z nižších lig, vrací se nám zranění a potřebujeme uhrát pár dobrých výsledků, abychom se dostali zpět do pohody.

Kádr Sparty naposledy posílil kanadský útočník Blair Jones. Jak byste jej charakterizoval?
Není to žádný extra drsňák, jak se o něm říká. Je to spíše ofenzivnější hráč, má slušnou střelu, umí clonit v předbrankovém prostoru. Dobře zastává roli, jakou jsme požadovali od vypůjčených hráčů, jako byli Veselý, Dvořáček, Novák či Luňák. Není typ hráče jako Zach Sill, spolu s ním ale dokázal stabilizovat naši čtvrtou lajnu.

Vidíte v týmu nějaký progres od startu sezony?
Když nebudu hledět na negativa v podobě výsledků zápasů, v posledních zápasech se nám daří více střílet na branku, vytvořit gólové šance, dokonce více, než jich bylo na začátku sezony, kdy se nám dařilo. To lze považovat za pozitivum. Podařilo se nám do kádru integrovat několik mladých hráčů, což se od nás na začátku sezony očekávalo. Samozřejmě si tu nemohu sednout a říci, že jsem spokojený. To opravdu nejsem, jsem naopak dost naštvaný. Jsou ale i aspekty, které se nevyvíjí špatně. Stejně tak nebylo vše pozitivní, když jsme byli na prvním místě tabulky.

V čem jste udělal největší změny?
Zejména ve hře v oslabení. Chci, aby hráči hráli aktivně a vím, že to tento tým dokáže. Nechci hrát hru, kdy budeme zalezlí vzadu. Jsme sice na desátém místě, přesto chci,, abychom hráli energicky a vytvořili si za zápas alespoň šestnáct, sedmnáct dobrých gólových příležitostí.

Cítíte stále důvěru od vedení?
Víte, jistou pozici máte jen ve chvíli, kdy jste na prvních místech v tabulce. Touto otázkou se snažím nezabývat. S Petrem Břízou se mi komunikuje dobře, je informovaný o každém rozhodnutí, které uděláme.  Největší tlak na sebe vyvíjím já sám.

O čem s Petrem Břízou hovoříte? Požaduje po vás nějaké změny?
Nejčastěji rozebíráme, proč se nám nedaří začátky zápasů. Mluvili jsme spolu o našich přesilovkách, ve kterých musíme opět dokázat najít správnou chemii. Oslabení se nám naštěstí začala dařit lépe.

V pátek nehrajeme zápas. Vnímáte to jako výhodu a možnost se lépe připravit na zápas v Olomouci?
Budeme samozřejmě trénovat, do Olomouce pojedeme s předstihem už v sobotu. Každý zápas je teď pro nás ohromně důležitý.

Nechybí týmu sebevědomí?
Ač to možná nevypadá, psychicky jsme stále v dobré kondici, fyzická příprava je také na velmi dobré úrovní. Ano, kvůli prohrám nám trochu kleslo sebevědomí, ale tým pořád drží při sobě, má dobrého ducha. V určitých momentech jsme ale nebyli dostatečně soustředění. Na druhou stranu jsme letos i my poznali, že dokážeme porážet silné soupeře, pokud hrajeme svou hru.

Hráči ale po zápasech vypadali dost sklesle…
Jasně, vždyť to bylo po prohraném zápase. Ale všichni věří v to, že jsme dobrý tým, že dokážeme vyhrávat. V zápase s Chomutovem tvrdě dřeli, dokázali vyrovnat, ale kýžená odměna v podobě bodů nepřišla. Taková odměna za velké úsilí zkrátka chybí. Bohužel jsme nehráli 60 minut ale jen pětačtyřicet. A dostali velice bolestivý gól. Hokej umí být drsný, tohle byl nejhorší možný scénář. Takový konec by bolel hráče z jakéhokoliv týmu.

Před sedmi týdny jsme byli na špičce tabulky, teď jsme desátí. Co se změnilo po listopadové reprezentační pauze?
Více faktorů. Částečně šlo o vlastní sebeuspokojení, byli jsme až moc v pohodě. Pak přišlo pár proher a hlavně zranění, kvůli kterým jsme museli míchat se sestavou. A nakonec přišel propad v posledních týdnech, kdy jsme nepodali dostatečně kvalitní výkony. Poučili jsme se z toho, že nemůžeme polevit, byť jen na pár minut. Spoustu věcí jsem se ale během tohoto horšího období naučil, poznal jsem lépe své hráče. Teď vím, jak trénují, jaká je jejich řeč těla, jak fungují v důležitých situacích, jak si k nim najít cestu, abychom byli úspěšní. Právě v těchto chvílích se ukáže charakter. Plácat se po ramenou na prvním místě umí každý. Pro hráče je to výzva, aby tuhle situaci zvládli. Hráči musí hokej milovat, i když zrovna stojí za prd a musí jen tvrdě dřít. A když ne, nemusí hrát hokej, mohou si najít úplně jiné zaměstnání.  

Proč v posledních zápasech nehráli Richard Jarůšek a Petr Kumstát?
Chtěli jsme dát šanci mladším hráčům. Oba jsou to zkušení hráči, ale jejich vliv na tým nebyl takový, jaký jsme si představovali. Rousek a Pšenička jsou mladí hráči, kteří potřebují šanci, aby se mohli zlepšovat a hrát tu několik dalších let.

Je reálný příchod nových hráčů během ledna?
Samozřejmě hovoříme se sportovním manažerem Michalem Brošem o možných posilách i budování týmu. Nemůžu ale sedět a doufat, že do Sparty přijde Connor McDavid. Mým úkolem je držet tým soudržný a opět ho pozvednout. Zbývá nám dvacet zápasů a na to se musíme soustředit především.