V minulém domácím zápase jste vstřelil všechny tři góly, tentokrát jste přidal jeden. Už se vám někdy předtím podařilo mít takovouhle sérii?
Myslím si, že už ano. Ale to není důležité. Hlavní je, že se mi před domácími fanoušky daří, cítím se na Spartě uvolněný a silný.
Co se s vámi stalo v šesté minutě, v které jste dvakrát inkasovali?
Hokej je hra chyb a my jsme ty jsme chybičky udělali. Nikdo nám ale nemůže nic vytknout, podle mě jsme nezačali špatně. Pak jsme však chvilku nedávali pozor a byly z toho ty branky.
Dokonce bych řekl, že jsme Vary ve druhé třetině tlačili. Ale bohužel jsme z toho nic nevytěžili, Vary svoji třetinu hodně zabetonovaly. Naopak jsme krátce před koncem třetiny dostali nešťastný třetí gól.
Zápas jste nakonec rozhodli v prodloužení. Byl to pro vás už pátý zápas, který neskončil po šedesáti minutách. Proč?
Těžko říct, sami se tomu divíme. Když už dáme tři góly, tak taky tři dostaneme. Musíme prostě dávat víc gólů. Pokud nebudu počítat první třetinu na Slavii, tak jsme ve zbývajících zápasech soupeře vždy přestříleli. Takže týmová hra není špatná, ale musíme se častěji prosazovat.
Co by vás mohlo probudit?
Třeba zápas, ve kterém dáme pět šest gólů. To by nás mohlo nastartovat. Ale letošní extraliga je hodně vyrovaná a všechy zápasy jsou zatím takové urputné.
Loni jste toužil po spolupráci s Ondřejem Kratěnou a Michalem Brošem, v posledních zápasech se vám přání vyplnilo. Takže jste spokojen?
Moc. Trenér zkouší různé varianty, loni jsme si spolu ale bohužel nehráli. Letos to zatím klape, podle mě máme všichni tři podobné hokejové myšlení. Ale když si ještě před odchodem Jardy Hlinky zahraji s ním, taky se zlobit nebudu. (smích)
