Máš týmovou přípravu radši?
Vyzkoušel jsem si obě varianty, ale radši se připravuju s týmem. Když jde člověk zvedat váhy a spoluhráč před ním zvedal víc, je to největší motivace. (usmívá se) Když jsem působil v Americe, měl jsem pro změnu individuální letní přípravu doma na Moravě. V Olomouci jsme pak měli skvělého kondičáka Kubu Friče, se kterým jsme se připravovali jako tým, ale byli jsme rozděleni do menších skupin. Byl to v podstatě individuální trénink s partou, což bylo vynikající.

Jak si první týdny v Praze užíváte?
Pořídili jsme si byt pod Vinohrady. Praha je krásná. S manželkou v ní trávíme celý týden a na víkendy jezdíme domů na Moravu. Využívám všechny možnosti, které mi Sparta v Holešovicích nabízí, takže doufám, že nás to s klukama dobře připraví na sezonu.

Přicházíš z Olomouce, manželka z New Yorku. Bude to pro oba velký skok?
Manželka během studia bydlela na Manhattanu, se kterým se dá Praha srovnat. Manželka teda tvrdí, že ne, ale já si myslím, že jo. (usmívá se) V New Yorku jsem s ní strávil dva pěkné měsíce a městský život nám vyhovuje. Oba dva jsme dost citliví na zdravou stravu, se kterou máte ve větších městech mnohem větší možnosti. Já mám rád městský ruch i lidi, takže je mi to příjemnější, než bydlet někde v menším městě na Moravě.

Přesun do Prahy je posun pro vás oba?
Manželka má vystudovanou historii umění. Praha je jediné české město, kde si může sehnat kvalitní práci. V Česku jsou i další galerie či muzea, ale to jsou místa, která se uvolní jednou za dlouhou dobu. V Praze má více příležitostí, což platí i z mojí strany. Sparta je velkoklub, má skvělé zázemí a kvalita přípravy by měla být na vyšší úrovni. Druhým důvodem je samozřejmě pohár. Ambice jsou dlouhodobě vysoké a já jsem nikdy nebyl součástí týmu, který by útočil na triumf.

Motivuje tě odhodlání být součástí týmu, který dlouhé čekání zlomí?
Rád bych byl hráč, který to zlomí, ale nevím, jestli jsem typ, který může takhle velký rozdíl udělat. (usmívá se) Věřím, že ale dobře zapadám do systému, který chce Sparta hrát. Chce hrát aktivní hokej a jedna z mých nejsilnějších stránek je otáčení hry, díky čemuž bych mohl do týmu zapadnout.

I když jsi nováček, můžeš být díky brzkému startu spojka pro další zahraniční kluky?
Minimálně angličtina je pro mě bonus. Zvlášť se těším na Devina Shorea, který hrával na stejné univerzitě jako já. Všichni kustodi a maséři si ho pamatují, takže jsme se o něm bavili. Vysokých škol v Americe je asi šedesát, takže je to docela haluz. Těším se, až o tom spolu pokecáme.

Na univerzitě jsem fyzicky strašně vyrostl

Odejít na univerzitu byla asi dobrá volba, ne?
Vysoká škola je super v tom, že můžete hrát hokej na nejvyšší úrovni a vyvíjet se. V Česku je to mezi 20 až 24 lety náročnější. Většinou se pohybujete na hraně první a druhé ligy, kde musíte někoho přesvědčit, že si zasloužíte plnohodnotné místo výš. Univerzita mi dala hrozně moc i fyzicky, protože během sezony se tam posiluje třikrát týdně, mimo sezonu dokonce šestkrát. Fyzicky jsem strašně vyrostl. Tím, že je univerzita propojená, jsou tam velmi kvalitní a šikovní kondičáci, kteří se nezaměřují jen na hokej, ale i na další sporty.

Dodala ti univerzita i sebevědomí, které v Česku často chybně zaměňujeme s arogancí?
V Americe sebevědomí vyloženě pěstují. V reprezentaci jsou hráči od mládí spolu a sebevědomí v nich budují, často je na místě.

Bylo těžké, aby člověk nepropadl divokému univerzitnímu životu?
Mají to dobře vymyšlené. Zápasy se hrají jen v pátek a v sobotu, takže tyhle aktivity si člověk může užít v sobotu po zápase. Tím, že jsme se potkávali každý den a hokej pro nás byl všechno, nebylo to nic divokého.

Usnadnilo ti návrat, že Olomouc už dávno není pasivním týmem o čtyřech lidech na modré čáře?
Změnu přinesl trenér Tomajko, který chtěl do Olomouce přetáhnout aktivní styl hry. Minimálně v minulé sezoně jsme ale naráželi na velký problém, že je v Olomouci obrovské hřiště. Co hraje Sparta v O2 areně, nejde hrát v Olomouci. Měli jsem pak někdy mezery a byli utahaní víc, než bychom potřebovali, kvůli čemuž nám pak utíkaly důležité body.

CHLAPÍK: UŽ JE ČAS, ABYCH PŘEVZAL VĚTŠÍ ROLI

Těžili jste zejména z týmového ducha?
Olomouc je jako rodina. Dávají si pozor, jakého cizince do týmu přivedou. Myslím, že třeba Vítkovice v minulosti doplatily na to, že přivedly hodně cizinců, kteří netahali za jeden provaz. V Olomouci je výhoda, že je tam hodně Čechů a Slováků, kteří hrají pospolu. Není to ale všechno. V minulé sezoně se ukázalo, že Olomouci něco chybělo. Letos přivedli nějaké kluky ze zahraničí, tak uvidíme, jak se jim povedou.

Těšíš se, že nebudeš muset mrznout v plechárně?
Vtipné je, že když člověk přijde na zápas, jde rovnou do kabiny a nepocítí to. A pak jdeš na rozbruslení, což je fakt hrůza. (směje se) Těším se, že nebudu muset přemýšlet, jestli zmrznu na střídačce, nebo ne. Spíš jsem ale zvědavý, jaké budou venkovní zápasy v Olomouci, až tam pojedeme.

Bude pro tebe O2 arena velký skok?
Těším se na celou show kolem! Sparta je v O2 areně odskočená, takže to pro mě jako hráče bude výborná zkušenost. Hlavně v nejdůležitější fázi sezony bude velká výzva pracovat se stresem v zaplněné aréně.

Reprezentace je jeden z mých cílů

Prověří nás těžká konkurence v Lize mistrů, kde se utkáme s evropskou špičkou?
V tomhle je hokej oproti fotbalu jiný, protože se dá vyhrát každý zápas. Bude to super zkušenost. Pocestujeme i po Evropě, což je z Prahy příjemnější. Já sám jsem zvědavý na Hamar. Můj kamarád hrál v Norsku a hrál proti nim finále, takže to bude zajímavé porovnání s norským hokejem.

Budeš na Spengler Cupu vyhlížet soupeře z NCAA?
Bylo by to zajímavé! Přiznávám se, že Spengler Cup jsem nikdy moc nesledoval, protože v Kroměříži, Zlíně ani Olomouci nikdy nebyl na dosah. Poslední dva roky s Pardubicemi jsem ale sledoval, a když jsem si o turnaji něco zjišťoval, je vidět, že je to parádní a prestižní turnaj.

Může ti povedená sezona včetně Ligy mistrů a Spengleru otevřít dveře do reprezentace?
Člověk nad tím určitě přemýšlí. Roli ale hraje spousta faktorů. Trenéři potřebují během roku vyzkoušet kluky ze zahraničí, takže by bylo super objet alespoň všechny srazy. Velkých turnajů je teď hodně, takže reprezentace je jeden z mých cílů.

Vyhlížíš hlavně mistrovství světa, které je po náročné olympijské sezoně vždycky dosažitelnější?
Je to možné, ale šance může být i na olympiádu. Když dobře padnou karty a všechno se správně potká, proč ne. Z mladých beků leváků není v NHL snad nikdo, takže se porovnáváme hlavně s klukama z Evropy. Může se to sejít, ale je potřeba mít kvalitní start sezony a hrát hlavně dobře dozadu. Když ukážu, že je na mě spolehnutí, trenéři se na mě určitě minimálně podívají.