Jak se netradiční nápad zrodil?
Všechno je spolupráce taťky, mě a Daniela Svobody, který na Cornellu studoval a hrál hokej dvacet let přede mnou. Jakmile jsem se dostal na univerzitu, začal se mnou být v kontaktu. Myšlenka vzít celý tým do Evropy nám přišla zajímavá, protože v Česku nic takového nebylo. A když byla možnost spojit trip zápasem se Spartou, kde jsem vyrůstal, byla to skvělá příležitost. Jsem rád, že to vyšlo!
Jaký tým do Prahy přiletí?
S Cornellem hrajeme nejvyšší divizi univerzitní NCAA, ve které je nějakých šedesát univerzit. Liga se dělí na šest konferencí, přičemž v naší hraje šestnáct týmů. V předešlé sezoně jsme po hodně dlouhé době celou konferenci vyhráli, ale v rámci celé NCAA jsme vypadli ve čtvrtfinále s Denverem, který nakonec vyhrál titul. Musím říct, že přivezeme silný tým. Zajímavé je, že nás oproti minulé sezoně opustil v podstatě jediný útočník, jinak máme téměř totožné mužstvo, což se v univerzitní lize příliš často nestává. Často vám odejde třeba pět šest hráčů, takže máme relativně starší a zkušenější tým. Hrajeme hodně fyzický a bruslivý hokej, což se budeme snažit prokázat i tady v Evropě.
Trenérem Cornellu je univerzitní legenda Mike Schafer, který mužstvo trénuje třicet let. To je snad celosvětový unikát, ne?
Je to tak, trenér vstupuje do třicáté sezony, který bude jeho poslední. Mike Schafer je obrovskou osobností nejen na univerzitní úrovni, ale v celém zámořském hokeji. V minulosti měl několik nabídek z profesionálního hokeje, jenže žil pro Cornell a rozhodl se v něm zůstat. Celý trip do Evropy je dělaný i pro něj. Když jsme za ním s touhle výjimečnou příležitostí přišli, byl nadšený.
>>>SPARTA VYZVE ZÁMOŘSKÝ TÝM Z PRESTIŽNÍ NCAA!<<<
Na kterého spoluhráče by se měli fanoušci zaměřit?
Určitě bych vyzdvihnul Jonathana Castagnu, který je u nás teprve druhý rok, ale už v minulé sezoně dominoval. V červnu byl draftován Utahem, takže nepřekvapí, že patří k našim nejlepším útočníkům. Jonathan je hodně šikovný a rychlý, fanouškům se bude líbit. V týmu máme i skvělého gólmana, Ian Shane je každý rok hvězdou celé NCAA. Myslím, že máme silný tým, který ale nemá hráče typu Connora Bedarda. Máme pět šest vyrovnaných pětek, mezi kterými jsou minimální rozdíly. Máme v týmu šest draftovaných hráčů a čtrnáct kluků absolvovalo kempy v týmech NHL.
V sezoně hrajete proti vrstevníkům, berete zápasy proti kvalitním zkušenějším týmům Sparty či Karlových Varů jako prověrku vaší kvality?
Kluci i trenéři jsou nadšení, včetně mě. Já samozřejmě kluky ze Sparty nějakým způsobem znám, ale zbytek týmu se na tuhle zkušenost těší. Chtějí si zahrát na velkém hřišti, navíc proti takhle známému týmu. Sparta je opravdu pojem po celém světě, protože patří mezi největší evropské kluby. Kluci se pochopitelně se těší i na Prahu a další místa.
Kam je průvodce Ondra Pšenička vezme?
Budeme v Praze šest dnů, během kterých hrajeme proti Spartě i proti univerzitnímu výběru. Následně hrajeme ještě v Karlových Varech a v Nitře. Až kluci přiletí, projdeme si Prahu a zajdeme na nějakou večeři. V dalších dnech se jdeme podívat i na Pražský hrad, navíc bychom měli být pozváni na radnici. Chystáme se také na vyjížďku lodí, ale máme v plánu i další aktivity. Určitě se podíváme i do Lidic. Musím říct, že Lidice kvůli své historii velmi zajímají hlavně naše trenéry.
Chci hrát co nejdéle, ideálně v zámoří
Už sis dokázal za čtyři roky zvyknout na zámořský hokej a život?
Užívám si každou sezonu! Vždycky jsem chtěl skloubit hokej se školou na co nejvyšší úrovni z obou stran. Na začátku to bylo náročné. Jednak s jazykem, ale hlavně s kulturou. Američané jsou oproti Evropanům rozdílní, navíc v porovnání s Čechy. Trvalo dva tři roky, než jsem si zvyknul, ale je to čím dál lehčí. Časem se mění i moje pozice v týmu. Začínáte si věřit a nebojíte se promluvit i v kabině. Sám se stavíte do vůdcovské pozice, což je obrovská škola. Člověk v zámoří vyspěje fyzicky i mentálně, protože se staráte sám o sebe.
Čtvrtý studijní rok bude poslední, co plánuješ dál?
Chci zkusit hrát na profesionální úrovni, ideálně v Severní Americe. Záleží, jak se mi bude dařit. Kdyby nevyšlo zámoří, určitě bych chtěl zkusit hrát v Evropě. I kdyby mi hokejová cesta nevyšla, díky studiu mám i další možnosti. Díky diplomu nejste omezený jen na hokej, ale chtěl bych samozřejmě hrát co nejdéle.
Návrat do Sparty není téma?
Zahrát si ve Spartě by bylo senzační. Jak jsem ale říkal, můj první cíl je zůstat v zámoří. Kdyby mi to nevyšlo a vracel bych se do Evropy, Sparta by mě určitě zajímala. Vždycky to byl můj domov, hrál jsem v Holešovicích od přípravky, takže jsem si ke klubu vytvořil vztah.
Na co sis musel za mořem nejvíce zvykat?
Na úplně novou roli. Tím, jak jsem se velkej, chtějí po takových klucích zejména tvrdost a defenzivu. Trenéři od nás vyžadují hlavně obrannou činnost. Ne, že by nám zakazovali útočit, ale chtějí hrát fyzicky, tvrdě a dobře na oslabení. Cítím, že ve mně vidí hráče do třetí lajny pro zámořský styl hokeje, který se od evropského liší. Ve dvou lajnách vidí spíše typy jako Jack Hughes nebo Connor Bedard, kteří jsou menší, extrémně rychlí a šikovní. Nevidí mě jako hráče, který by musel nutně hitovat, ale rádi mě vidí i před brankou na přesilovce.
Takže z lídra sparťanské juniorky se stal zámořský pracant?
V podstatě ano. Hlavní je, abych byl skvělý na oslabení a ubránil nejlepší lajny soupeřů. Soustředím se na to, abych k tomuhle základu, který do mě za roky naprali, dokázal přidat i další aspekty, které jsou mi vlastní ze Sparty. Není to lehké, protože se člověk soustředí na to, co po něm vyžadují a chce čas, abyste si nové pokyny zafixoval a přidal třeba více ofenzivy.
Bylo těžké tuhle změnu přijmout hlavně psychicky?
Na začátku určitě bylo, ale časem si člověk zvyká. Uvědomíte si, že chcete být platný pro tým. Připustil jsem si, že nikdy nebudu hráč pro první dvě lajny v NHL, ale pochopil jsem, že přes třetí nebo čtvrtou lajnu by šance být mohla. K tomu je potřeba být skvělý na oslabení a plnit úkoly, které po mně trenéři chtějí. Když jsem byl první rok v juniorské USHL, bojoval jsem s tou změnou mnohem víc. Ve Spartě a reprezentaci jsem hrál každou přesilovku a obranu nemusel tolik řešit. Najednou jsem přišel někam, kde jsem musel začít právě od obrany. Musel jsem hodit ego stranou a přemýšlet ze širší perspektivy. Když jsem si uvědomil, že cesta do NHL může vést takhle, začalo být všechno snazší.