Marku, výhra s Litvínovem vypadá jako pohodová. Odpovídá výsledek tomu, co se dělo na ledě?
Úplná pohoda to není nikdy, ale věřili jsme si a na ledě se nám dařilo. Bylo hlavní, že jsme šli do vedení, odehráli to dobře od obrany a Pepis nám dobře zachytal.

Marek Hrbas

Dnes jste nebodoval, ale ve druhé třetině jste se blýskl důrazným hitem. Jak ta situace vypadala z vašeho pohledu?
Upřímně vůbec nevím, kdo to byl. Někdo měl puk za brankou a koukal na toho hráče u mantinelu, takže jsem věděl, že mu to dá. On se i dobře otočil směrem ke mně a já ho dobře trefil.

Zákrok se zdál být hodně na hraně. Neviděl jste se už na trestné?
(směje se) Když jsem hrál v Kanadě, tak bych si nemyslel, že za to můžu dostat trest, ale tady jsem se na rozhodčí očkem koukl. Hlavně jsem si dával pozor, aby za mnou někdo nepřijel a neskočil na mě. Podle mě to ale byl čistý hit.

Litvínov jste zdolali poprvé v této sezoně a po čtyřech porážkách v řadě. Byla to před utkáním největší motivace?
Před zápasem jsme o tom samozřejmě věděli a říkali jsme si, že tu sérii čtyř porážek musíme přerušit. Oni poslední tři zápasy vyhráli a zvedali se, takže jsme se na to připravili.

V pátek vás čeká utkání v Liberci. Vy i Bílí Tygři už nemáte svázané ruce. Pojedete si páteční zápas užít?
Pořád je to vyrovnaný, když vyhrajeme, tak je to o šest bodů a pak se může stát cokoliv. My se na tento zápas moc těšíme, mělo by být vyprodáno a bude to vyhecované. Na takové zápasy se těší každý z nás.

Proti Litvínovu jste nastoupil po své premiérové účasti na reprezentační akci. Necítil jste únavu?
Necítil. Musím říct, že jsem se cítil dobře, takže všechno bylo v pohodě. (usmívá se)

Byl znát rozdíl oproti mezinárodní scéně?
V mezinárodních zápasech to je samozřejmě mnohem rychlejší a každá chyba se tam trestá. Tady je to také kvalitní, ale ne na takové úrovni.

Co rozhodčí, nemají rozdílný metr?
To jsem nezaznamenal. V reprezentaci se to možná více pouští hra do těla, ale jinak je to v podstatě stejné.

Kanadské body jsem klukům nezáviděl, usmívá se Hrbas

Stejně jako Daniel Přibyl jste si připsal první starty v národním týmu. Byl jste nervózní?
Trošku nervózní jsem byl, ale když zápas začal, tak to ze mě při prvním střídání spadlo. Potom už to bylo celkem dobrý.

Všichni tři jste nastoupili ve stejné formaci. Vnímáte to jako výhodu, že jste hrál s hráči, které dobře znáte z klubu?
Byl jsem rád. Bylo příjemné tam kluky mít, když je znám a vím, co od nich můžu čekat. Kdybych ale nastoupil s kýmkoliv jiným, neměl bych s tím sebemenší problém. Neřešil jsem to, byl jsem rád za to, že jsem dostal šanci.

Rusové přivezli velmi mladý tým, který vedl jako kapitán zkušený Sjomin. I tak hráli Rusové velmi dobře. Bylo znát, že se chtějí vytáhnout?
Pan Vůjtek nás už před prvním zápasem varoval, že budou hodně bojovní a určitě nebezpečnější, než kdyby přijely ty největší hvězdy, protože ty by do toho nešly tak po hlavě. Bylo vidět, že se chtějí ukázat, hráli dobře a byli hodně nepříjemní.

V prvním utkání jste si připsali výhru po samostatných nájezdech, ve druhém jste však prohráli. Co chybělo k tomu, abyste uspěli i ve druhém duelu?
Začátek zápasu nebyl z naší strany úplně ideální, přesto jsme si dokázali vytvořit nějaké šance. Ty jsme ale neproměnili a potom jsme dostali celkem smolné góly. Hlavně ten poslední byl hodně nešťastný, byla to škoda. Když jsme srovnali na 2:2, tak jsme si věřili, že to můžeme otočit, ale nakonec to bohužel nevyšlo.

Oba zápasy se odehrály v parádní atmosféře. Byl jste překvapený, jak lidé fandili?
Čekal jsem, že bude bouřlivá atmosféra, ale tak dobré jsem to nečekal. Už při rozbruslení byli fanoušci na tribunách a během zápasů vytvářeli parádní atmosféru. V Třinci i Ostravě nás hnala plná hala a byl to velký zážitek. Určitě na to budeme vzpomínat.

Těší vás premiéra o to více, že byla před domácím publikem, nebo byste si ji raději připsal někde v zahraničí? Tyto zápasy se přece jen hrají převážně venku.
To je úplně jedno. (usmívá se) Byl jsem rád, že jsem u toho mohl být a možná to bylo lepší, že jsem premiéru zažil doma v takové parádní atmosféře. I kdybych ale nastoupil někde venku, bylo by to jedno. Jsem rád, že jsem si mohl ty dva zápasy zahrát.

Vy jste ve Vítkovicích krátce působil. Neměl jste výrazně vyšší poptávku po vstupenkách?
Žádný výraznější zájem o lístky nebyl. Kluci z Vítkovic nějaké nejspíš dostali a já jsem jich určitě tolik nesháněl. Žádné velké číslo to nebylo.

Ze sparťanské trojice jste jediným, kdo nebodoval. Nedělali si z vás spoluhráči srandu?
Vůbec ne. Klukům jsem k jejich bodům gratuloval, hlavně Buchtovi k prvnímu gólu. Z jejich strany ale nepadlo vůbec nic.

Vtípkům Lukáše Pecha jste předpokládám neunikl. Hádám, že vás neminul ani příspěvek do týmové kasy. Už za vámi sparťanský pokladník byl?
Pecháček přišel hned, jak byla oznámena nominace. Placení už mám za sebou a rozhodně to nebylo něco, z čeho bych měl velkou radost. (směje se)

Foto: Aleš Krecl / ČSLH