Se sparťanským srdcem jste se už narodil, případně od kdy se datuje váš vztah ke klubu s velkým „S“ ve znaku?
K mému „sparťanství“ vede trošku delší cesta, protože v naší rodině se o klubovou příslušnost nikdo moc nezajímal. Tak jsem si hledal cestu k nějakému klubu sám. Když jsem byl malý, tak jsem si říkal, co se mi tak líbí nejvíc. Vyšel mi z toho klokan Bohemky. Tak jsem se začal považovat za „bohemáka“. Nicméně to bylo falešné „bohemáctví“. Když jsem jako starší dostával rozum, tak jsem jasně přišel na to, že jsem hrdina, statečný muž, bojovník a sparťan!

Kam sahá vaše provázanost se Spartou?
Dřív jsem býval v těsném kontaktu s hráči. Hlavně tedy s fotbalisty, ale také s hokejisty. A chodil jsem často na zápasy. Jenže času je málo – děti, život, povinnosti. Takže se chodím osobně dívat velmi sporadicky. Nicméně když čas mám a je nálada, tak rozhodně jdu. Když by bylo potřeba, tak naskočím i do zápasu.

Z Okresního přeboru všichni dobře víme, že fotbal vám jde na výbornou, zejména zahrávání penalt. Ale troufl byste si i na bruslích na led?
Jistě, troufl bych si i na hokej. Vlítl bych do kterékoliv lajny, kam by mě trenér poslal. A když by měla Sparta třeba lukostřelecký oddíl, tak bych zvládl zaskočit i tam. Má oddanost klubu je bezmezná.

Máte tedy i domov zkrášlen sparťanskou tematikou?
Jsem velký sběratel a dělám si různé kolekce. Ať už jsou to sošky, vlaječky či další zajímavosti. Samozřejmě si schovávám i sportovní věci. Mezi nimi nechybí ani sparťanské předměty, tudíž mám domov zkrášlen lehce v barvách klubu. I děti mají sparťanské vybavení jako láhev na pití nebo boxík na svačinu.

Fotbalové derby Sparta - Slavia jste dokonce komentoval. Věřil byste si i na komentování hokejové zápasu?
Samozřejmě, samozřejmě. To by byla pro mě lahůdka. Nikdo se však zatím neozval s konkrétní nabídkou. Asi ze strachu, že by zjistili, že jsem vynikající komentátor.

Kolik v průměru zvládnete zápasů Sparty za sezonu?
Když ještě hrála Sparta v Holešovicích, tak to jsem měl od baráku celkem blízko, takže jsem chodil na každý druhý zápas. Nyní je pro mě O₂ arena trošku z ruky, už je to větší kousek a času nemám mnoho. Jsem tak na dvou nebo třech zápasech za rok.

Nelákalo vás se vypravit třeba před nedávnem do Švédska se Spartou na finále Ligy mistrů?
Lákalo mě to a byl jsem i osloven kamarádem, který má značku Bauer v z., jestli bych nechtěl jet. Bohužel ale má časová vytíženost mi to nedovolila.

Sparta už dlouhé roky čeká na domácí titul. Věříte, že v probíhajícím ročníku čekání ukončí?
Věřím. Já věřím vždycky. Věřil jsem hlavně už v minulé sezoně, kdy jsem byl i dokonce na jednom finálovém zápase v Liberci, který jsme vyhráli. Už to vypadalo nadějně, ale nakonec se nám to vymklo z rukou. Škoda, snad tedy letos. Ale je to loterie, kdo ví, jak to zase dopadne.

Je ve světě showbyznysu nějaký další fanoušek Sparty, se kterým byste probírali aktuální sportovní dění?
David Novotný je sparťan, dále Spartě fandí také Ondřej Vetchý a Filip Blažek. Společně semeleme pátý přes devátý, takže i na sport a Spartu přijde řeč. Navíc jsme chlapi, takže sportu se rozhodně nevyhýbáme.

Vedete i své dva syny, aby byli od útlého věku ryzími sparťany?
Nechci to dělat násilím, protože v rodině to pak chodí tak, že se děti kousnou a schválně fandí někomu jinému. Takhle je jemně a nenápadně vedu ke „sparťanství“. Myslím, že to dělám celkem dobře. Když si starší synek hraje nebo kouká na sport, tak většinou podle něj proti sobě hraje Sparta a Egypt.   

Sportují vaši synové?
Ano, jistě. Ten starší dělá atletiku, ten mladší ještě moc nechodí, takže nesportuje. Ten zatím ještě jenom leze pro Spartu po zemi. 

FOTO: Instagram Jakuba Koháka